Obora Kinský, s výhledem na Žehuňský rybník, byla založena v roce 1562 Ferdinandem II. císařem Svaté říše římské a českým králem .

Oblast byla původně určena jako chovné centrum pro koně. Spolu s oborou "Hvězda u Prahy" je naše obora nejstarší v České republice. Tato oblast byla opuštěna v průběhu třicetileté války a později obnovena jako oplocený areál hrabětem Václavem Norbertem Oktaviánem Kinským v roce 1719, a to především pro chov jelenů a divokých prasat. V současné době v této oblasti najdete daňky a muflony.

Background Image

Dnešní vzhled Obory je charakterizován krásnou vstupní branou a "loveckým zámečkem" s výhledem na rybník. Byl postaven díky Františku Ferdinandu II. Kinskému (1760-1806) a jeho manželce princezně Christine z Lichtenštejna. Na pilíři vstupní brány vás přivítá socha Svatého Huberta a jelena, kterou navrhl architekt Jan Santini Aichel, stejný, který navrhl zámek Karlova Koruna. Kaplička stávala v lese Obora, kde Franz Ferdinand a jeho manželka byli později pohřbeni, ale kaple dnes již nestojí.

Obora Kinský má cca 600ha starodubového lesa. Pod oborou se rozprostírá Žehuňský rybník, který je největší ve Středočeském kraji a devátý největší v ČR. V této lokalitě je velmi mnoho vzácných druhů rostlin a vodního ptactva, proto v roce 1947 byla prohlášena Žehuňská obora národní přírodní rezervací s lesními porosty s tzv. bílými stráněmi s chráněnými druhy rostlin ( třemdava bílá, hlaváček jarní, okrotice bílá, vstavač nachový aj.). V ptačí oblasti Žehuňský rybník - Obora Kněžičky se nachází různé typy přírodních stanovišť od podmáčených luk, rozsáhlých rákosin, bílých strání přes slatinné loučky až po různé typy doubrav.

Později, v 18. století, koně byli přivedeni z hřebčína "Ostrov" v Chlumci nad Cidlinou zpět do obory. Zde se však chov vymkl kontrole, protože koně volně žili mezi divokými zvířaty a byli v polodivokých podmínkách. Po roce 1832 hrabě Oktavián Kinský udělal nový chovatelský řád a Obora sloužila pouze pro hříbata od jednoho roku do tří let.

Lovecký zámeček byl postaven kolem roku 1780 podle vůle Christine z Lichtenštejna pro svého manžela, Františka Ferdinanda II. Kinského, který byl vášnivým lovcem. V první polovině 19. století zde žila hraběnka Terezie Kinská, matka Oktaviána Kinského, která ji přestavěla v Švýčarském-renesančním slohu, autor bohužel není znám.

Během komunistického režimu v prostorách obory bylo lesnické učiliště. Bohužel lesnické učiliště zaniklo, z důvodu nedostatku studentů. Hotel a restaurace byla přestavěna v roce 1994 rodinou Kinských poté, co jim byl vrácen majetek od státu.